Velikonoce v chutích a barvách cesty kolem světa

Dlouhá cesta svátku 

Z pohledu křesťanů je vznik Velikonoc spojován se smrtí a vzkříšením Ježíše Krista. Oslavy křesťanských velikonočních svátků a pohanské jarní rovnodennosti k sobě mají hodně blízko, proto s největší pravděpodobností jejich původ spočívá právě v pohanských oslavách příchodu jara.

S obnovením života a návratem slunce do přírody je spojováno mnoho dalších předkřesťanských svátků a rituálů. Staří Keltové, Řekové, Germáni i Slované také slavili probuzení přírody. Do r. 325 n.l. se křesťanské Velikonoce slavily ve stejný den, jako svátek židovský. Slovanský název Velká noc je pozměněná varianta řeckého názvu. 

Důležitá příprava 

Říká se, že nejhlubší vztah k tomuto svátku mají Řekové, jejichž příprava začíná už tři týdny před velkým masopustem. Poslední neděli před masopustem se spustí karnevalové veselí. Konají se průvody v maskách, hry a tanec. Následuje velký půst, během kterého se nesmí konzumovat maso, vejce a mléčné výrobky, dokonce ani alkohol a cukrovinky.

Podobně tomu je i v Rusku. Často se chodí do kostela a půst drží i děti, zatímco půst u nás je spíš něco jako trend – jarní detox. Ať už je důvod jakýkoli, půst je pro lidské tělo velmi prospěšný. Ovšem půst jen neznamená hladovět, důležité je se na něj připravit.

Vejce, vejce malované

V Evropě je tento zvyk chápaný jako symbol počínajícího nového života, naděje a plodnosti. Jedná se snad o nejznámější tradici Velikonoc, kterou máme s většinou zemí po celém světě společnou. Existuje mnoho nádherných technik krášlení (voskování, drátování, batikování nebo gravírování). Pokud rádi tvoříte, ať už s dětmi nebo bez, můžete vyzkoušet i složitější ornamenty. Nejtradičnější barva je červená, jelikož symbolizuje Kristovu krev. 

Malá zajímavost. Proč se říká, že zajda nosí vajíčka? U nás je to poměrně nová tradice. Zajíc je na jaře poněkud plachý a nenápadný. Často hledá v okolí lidských obydlí potravu, proto se říká že tajně roznáší velikonoční vajíčka. Navíc je roztomilý. Co všechno člověk s vejci nevymyslí!

V Anglii jsou velmi populární vajíčka čokoládová – Easter Eggs. Dají se pořídit ve všech možných velikostech a neodolatelných příchutích. Velkou tradici anglických velikonočních svátků je Easter Egg hunt aneb „Hon na vajíčka“. Po zahradě se schovají čokoládová vajíčka a děti se baví jejich hledáním.

V Německu se vejce přehazuje přes střechu. Majitel domu hodí vajíčko a na druhé straně ho chytá další člen rodiny. Dle pověry to má ochránit dům před bleskem.

V Řecku si zas během mše v kostele lidé navzájem oťukávají svá červená vajíčka s přáním „Christos anesti!“(„Kristus vstal z mrtvých!“). 

Kdo si hraje, nezlobí

Ve Francii můžete potkat o Velikonocích člověka s papírovou rybou na zádech, ale rozhodně se nejedná se o sváteční outfit. Znamená to, že jste potkali osobu, která se stala terčem velikonočního vtípku „Poisson d’avril“. Jeho smyslem je nenápadně připevnit papírovou rybu na záda každému, kdo se vyskytne ve vašem okolí.

Mezi nejmilejší anglické velikonoční tradice patří tzv. „Závod kačenek“. Nejsou to živé kačenky, ale gumové. Možná zrovna takovou žlutou kačenku máte ve vaší koupelně. Každý účastník si koupí očíslovanou závodnici, která se pak hodí do řeky. Ta, která doplave do cíle, zvítězí. Vítěze čeká krásná cena a vybrané peníze poputují na charitu. Někdy jsou dospělí opravdu jako malé děti.

Snad nejbizarnější tradicí je „Ruketopolemos“ neboli raketová válka na ostrově Chios v Řecku. Tento zvyk má kořeny až v době turecké okupace. Jedná se tzv. „válku“ ohňostrojových světlic, které jsou proti sobě vypouštěny ze dvou protilehlých kostelů.

Ve Španělsku zas existuje poněkud strašidelná tradice. Španělé vycházejí o Velikonocích do ulic ve špičatých kapucích a s řetězy. Procesí s sebou nosí podobizny Krista a svatých. Lidé v maskách tančí tradiční „Tanec smrti“.
 

Když je prostřeno

Jídlo je nedílnou součásti skoro každého svátku. Některé země jsou proslulé velkou hostinou, jiné jsou zas skromnější.

Ve Španělsku jsou během svátku otevřené pouze restaurace a pekárny. Rodiny se schází hlavně doma, nebo právě v restauracích. Jídelníček je lehčí. Najdete v něm ryby, luštěniny a zeleninu. Ovšem to, co se nedá přehlédnout, je neuvěřitelně obrovská nabídka sladkostí. Marcipán, koblížky, věnečky, sušenky, pletence – s ničím se nešetří. V pletenci se schovavá figurka Marie, Josefa nebo Ježíška.

Co se týče Anglie, nedá se říct, že by se Velikonoce vyznačovaly hojností jídla. Oblíbené jsou cupcakes ve tvarů hnízdeček nebo velikonoční buchty.

Naopak ve Francii jsou Velikonoce především ve znamení vynikající francouzské gastronomie, což nepřekvapí. Tradičním velikonočním jídlem je velkolepě připravené jehněčí na tisíc způsobů.

Na severu ve Švédsku k tradičním velikonočním pokrmům patří také vejce a jehněčí a navíc nakládaní nebo uzení sledi, pokrmy z lososa a lahodná gratinovaná směs z brambor a sledě se smetanou.

V Itálii pečou tradičně z kynutého těsta velikonoční holubici, na které nesmí chybět mandle. Velmi oblíbený je tu také slaný koláč s vajíčky, kterému říkají „Torta rustica“.

I přesto, že letošní rok většina z nás nezažije tradiční Velikonoce tak, jak je známe, zůstaňme kreativní. Potkejte se virtuálně s prarodiči u šálku čaje a mazance, podělte se s kamarády o zajímavé recepty přes videochat, anebo se zasmějte třeba u webového karaoke.