039B5385-CEBB-40AF-9BCE-2A0627E058DB@1x60FDE61A-C0CB-455C-9465-ED449E243BA4@1x28C85190-EA32-4543-9AEE-D7751B1946B8@1xF1322DC5-617C-4BC2-A1E0-6E8F2F5AFD76@1x93823C16-7D1C-4A11-9A75-17C1ABBD011193823C16-7D1C-4A11-9A75-17C1ABBD0111ACDCDD59-66B3-4ADC-B9B1-DBA00A48F44F@1x
Ahmad Tea Blog
Články
Recepty
Tagy

Abeceda chutí – tajemství přípravy čaje

V zimě zahřeje na srdci, v létě osvěží jako čerstvý vánek. Milujeme ho a těšíme se na něj. Je to osobní rituál, který rádi sdílíme. Tento voňavý a lahodný nápoj dokáže nejen nabudit, ale i dokonale uvolnit. Je to slavnostní a ušlechtilý lektvar, který obsahuje spoustu zdraví prospěšných látek. Benefity čaje zná každý. Pokud ovšem jeho přípravě nevěnujete pozornost, hořce se vám vysměje. Je trochu jako citlivý milenec. A my vám rádi prozradíme, jak na něj.
 

foto alt

Lektvar z Číny

Mnoho generací už po celá staletí zkoumá tajemství ukrytá v lístcích kouzelné rostliny čajovníku. Jeho historie je velice dlouhá a existuje mnoho legend o jeho objevení.

Nejznámější je ta o čínském císaři, který žil 2700 – 2800 let před naším letopočtem. Byl to velký objevitel, který rád meditoval a hledal symbiózu v přírodě. Zkoumal rostliny a experimentoval s bylinami a jejich vlivem na lidské zdraví. Údajně mu během přípravy jednoho z lektvarů při vaření vody omylem spadly do kotlíku lístky čajovníku. Nedokázal odolat té vůni a nápoj ochutnal. Jeho chuti okamžitě propadnul a není se čemu divit! Zmínky o čaji nalezneme i v básních dávných umělců. Je to pouze jedna z mnoha legend, ale i přesto se historikové shodují, že k objevení čajovníku došlo právě v Číně.

První nejstarší zmínky o čajovníku nalezneme v knize s názvem „Cesty a putování“ od cestovatele Giovanniho Battisty Ramusia z roku 1559. Popisuje v ní léčivé účinky rostliny. Ke globálnímu rozšíření čaje došlo v 19. století díky Angličanům – založili první čajové plantáže v Indii. 

 

Jemnost nade vše

Každý mistr ví, že trpělivost je cesta k poznání. Začněme od základů. Klíčovým elementem je voda. K přípravě čaje musíte vždy používat čerstvou a studenou vodu. Teplá voda není vhodná, může obsahovat bakterie a narušit chuť. A to my přece nechceme. Nejvhodnější je nejměkčí voda.

V Česku naštěstí tenhle problém řešit nemusíme. Ovšem pokud narazíte na tvrdou vodu, stačí, aby krátce prošla varem. Při delším varu přichází o přírodní kyselé látky. Věnujte pozornost nádobě, ve které nápoj připravujete. Sklo, porcelán či keramika na výslednou chuť nemá vliv. Ovšem plast nebo kov může uvolňovat látky nejen zdraví neprospěšné, ale může i nabourat vůni a celkový zážitek. Jelikož lístky potřebují hodně prostoru a nejlépe se vylouhují v baňaté nádobě, není vhodné používat malá sítka. 

 

Teplota a její vliv 

Jedno ze základních pravidel, které bychom měli znát, je jak ošetřit nádobu, ve které se nápoj chystáme připravit. Aby nedocházelo k teplotní ztrátě, konvice a šálky před přípravou prolijeme horkou vodou. Nádobu to nejen zahřeje, ale i zbaví případných nečistot.

Každý druh čaje vyžaduje osobitý přístup. Vhodná teplota pro černý čaj je 100°C a doba louhování by neměla přesahovat 3–5 minut. V opačném případě hrozí, že čaj bude nesnesitelně silný a trpký.

Zelený je poněkud citlivější a vyžaduje 60–80°C. Doba louhování se pohybuje od 1 do 3 minut. Některé druhy zeleného čaje vás potěší i více nálevy.

Ovocné čaje se louhují při teplotě 100°C po dobu 8–10 minut. To stejné platí pro bylinné čaje s tím, že doba louhování je poněkud delší, a to 8–10 minut. Příliš horká nebo nedostatečně ohřátá voda naruší lístky příliš rychle nebo pomalu, z čehož vyplývá, že výsledná chuť bude odlišná a jednotlivé nálevy se od sebe budou velmi lišit.

Věděli jste, že za typický anglický čaj se považuje Earl Grey? Málokdo ví, že původní recept pochází z Číny! Charles Earl Grey přivezl tento recept od jednoho čínského mandarína, když navštívil Čínu během služební cesty. 

 

Jak čaj připravujete vy?

Přejeme vám, ať každý šálek chutná tak, jak ho máte rádi!
 

Sdílet článek

Mohlo by vás zajímat