039B5385-CEBB-40AF-9BCE-2A0627E058DB@1x60FDE61A-C0CB-455C-9465-ED449E243BA4@1x28C85190-EA32-4543-9AEE-D7751B1946B8@1xF1322DC5-617C-4BC2-A1E0-6E8F2F5AFD76@1x93823C16-7D1C-4A11-9A75-17C1ABBD011193823C16-7D1C-4A11-9A75-17C1ABBD0111ACDCDD59-66B3-4ADC-B9B1-DBA00A48F44F@1x
Ahmad Tea Blog
Články
Recepty
Tagy

Vietnam – zajímavosti v pěstování čaje

Čaj se ve Vietnamu pěstuje již od pradávna a má tu více než 2000 let starou tradici. Nejstarší čajové stromy se nachází v severovýchodních kopcích provincie Thai Nguyen. Zotavení z dlouhých let války a politických nepokojů, postupný návrat k soukromému vlastnictví a přechodu k volnému trhu – to vše umožnilo Vietnamu stát se pátým největším světovým výrobcem čaje.

 

foto alt

Vietnam se stal důležitým hráčem na trhu s čajem a nyní se podílí na budování profilu jeho kvality. Během dlouhých let politického vedení byly výrobní cíle totiž nastaveny pouze na objem, aniž by se bral zřetel na jeho kvalitu. To se ale změnilo se vstupem Vietnamu do Světové obchodní organizace v roce 2007. 

Vietnamské čaje byly před tímto obdobím považovány za “výplňové čaje”, používané do sáčků spolu s kvalitnějšími čaji. Výběr nových kultivovaných čajových keřů a zlepšení zemědělských technologií a způsobů zpracování vedlo nejen ke zvýšení dosavadního objemu výroby, ale i výraznému posunu k vyšší kvalitě.

V tradičních čajových oblastech v severních provinciích byly vždy vyráběny prémiové zelené čaje pro domácí trh. Nové plochy pro výrobu čaje byly otevřeny ve středním a jižním Vietnamu. V současnosti existuje ve Vietnamu více než 120 000 hektarů půdy pro pěstování čaje. Provincie Thai Nguyen je ve Vietnamu známá především jako provincie čaje. 

 

Čaj z této oblasti je považován za nejlepší z celého Vietnamu a dokonce je velmi populární i v jižní Číně, která je centrem čajové produkce. Čaj z této oblasti má podle místních chuť po cherry a zanechává svoji chuť ještě dlouho po posledním doušku. Pro nováčky, kteří se k tradičním čajům ještě nepropili, může být taková chuť zprvu agresivní až natrpklá. Jeho sílu ovlivňuje hlavně množství čajových lístků, ze kterých je výluh připraven a také kolikátý výluh z listů ochutnáváte. Dvě hrsti lístků na dvě deci vody je opravdu “velká sousto” pro někoho, kdo se s vietnamskými čaji ještě nesetkal.

 

Jak se vietnamský čaj pije

Čaj se pije jak teplý, tak vlažný. První nálev se tu nepije, slouží ke spaření čajových listů a odstranění nečistot. Vždy se používá převařená voda z termosky. První nálev pak slouží k vypláchnutí hrnečků. Následuje druhý nálev, který je považován za nejlepší.

Díky tomu že čaj není v sítku ale přímo v konvičce, uvolňuje do čaje i třísloviny, které mu dávají jeho charakteristickou trpkou chuť. Následuje druhý a třetí nálev. Poté se čaj vyhodí a použijí se nové lístky. Správný čaj by měl mít vždy žlutozelenou barvu, která přechází dalšími nálevy do světle zelené. Suché lístky pak mají správně mít zelenočernou barvu. Čaj se tu nikdy nesladí. Místní obyvatelé Vietnamu při každém nákupu provádí tzv. ústní zkoušku, kdy se čaj rozžvýká a vyplivne. Musí mít charakteristickou konzistenci a chuť, nesmí se proměnit v kaši. 

Ve vietnamu ho dostanete doslova všude, i u silnic a na chodnících. Místní tu prodávají tzv. tra đá – čaj s ledem. Čaj se pije všude a pijí ho všichni včetně dětí. A to v takovém množství, jaké si lze u nás jen stěží představit. Bez čaje se tu neobejde žádná obchodní či přátelská schůzka, stejně tak ani žádná návštěva. Je to stejná zvyklost, jako když se u nás doma podává džbánek nebo sklenice vody. Po každém jídle se pije čaj, včetně snídaně.

Ve vietnamu v restauracích narazíte běžně na volně stojící konvičky s čajem, kde si každý host může dolít svůj šálek. Stejně tak, jako jsme zvyklí v našich kavárnách mít dostupnou vodu. Rozdílem ale je, že zatímco u nás každý návštěvník restaurace pije ze své čisté sklenice, tady se běžně jen vypláchne čajem a putuje do dalších rukou. Hygienické standardy jsou ve Vietnamu na úplně jiné úrovni, než u nás v Evropě.

 

Sběr a sušení čajovníku

První sběr čajových listů se provádí až ve 3 letech rostliny, poté může klidně plodit až 30 let bez ztráty kvality. Čajové keře se nechávají růst do výšky pouhého půl metru. Pravidelně se sestříhávají do roviny. Četnost česání je individuální – záleží pokaždé na klimatických podmínkách v danou dobu a mnoha dalších faktorech.

Kdy a v jakém rozsahu se sběr uskuteční určuje zpravidla majitel plantáže, který má po generace vytvořený svůj vlastní a jedinečný recept. Obecně lze říci, že sběr se provádí celoročně a na každé plantáži několikrát za rok.

Sběr provádějí sami příslušníci rodiny, která plantáž vlastní. Odhadem je možné denně sebrat kolem 15-20 kg syrového čaje. Např. z 20 kg syrového čaje se vyrobí 4 kg sušeného čaje k prodeji. Suší se v tzv. pračkách při 100 stupních a pouze večer a celý proces se odehrává v rámci jednoho dne, jinak je čaj znehodnocený. Pod pračkami se topí dřevem, které je speciálně vybrané k tomuto účelu, protože každé dřevo má svou specifickou vůni. Lístky se při sušení neustále točí, převracejí a čechrají, přičemž se vysušují. Celý proces trvá 2 až 3 hodiny.

Víte co je právě teď na programu? Hádáte správně - čajová pauza jen a jen pro vás.

Sdílet článek

Mohlo by vás zajímat